gototop
12.01.2021 Poutníci: patos, muka a rychlí instrumentální hadi (Tomáš Hrubý)    Tisk
Velké recenze
Poutníci: Stíny na střechách, Jiří Pola – Karas, 2020, celkový čas 39:48
K Poutníkům patří patos, velikost citů a vášní, až operní wagnerovská muka a olympské triumfy,“ napsal mi zásadní textař (šest textů z deseti) jejich nejnovější desky David Konopáč a já jsem zaržál nadšením. Krásně řečeno!
A hlavně: jak řečeno, tak uděláno. Od vášní a muk Wagnera snad i překonávajících (Jen s tebou), přes texty naplněné osudovými ženami (Jaguár, Tisíc prudkejch koní) po patetické a přece silně zobrazené pokání (Mea culpa) nebo zběsile nastřílené boldované otazníky našich životů (Co když). A nad tím nejsilnější Málo, ve dvaceti řádcích vypovídající o povaze lidského druhu stejně, jako kohorta špičkových psychologů, filosofů a sociologů. Proč právě zmínkou o textech začínám recenzi kapely, která se podle mínění mnohých pohybuje na území, kde rychlé prsty jsou silnější argument než krása slova? Protože tvrdím, že Stíny na střechách jsou jednou z nejlepších desek Poutníků postkřesťanovské éry a dobré texty jsou jedním z důvodů, proč tomu tak je. I další texty alba jsou kvalitní: třeba Cicvárkova Loď se jménem Naděje, maskující se (i tříakordovou melodií) jako banální trampský příběh, který ale náhle a překvapivě uhne. Nebo silný text Josefa Prudila Stíny na střechách – jediný dávno vyšlý kus (Co už je pryč, 1997) na řadovce plné nových písniček. To je možná trochu zvláštní, ale svou kvalitou na úvod alba potěší.
Co dál přispívá k vysoké úrovni desky? Určitě zpěv. Zpěv sólový; dvojhlasů nebo snad dokonce vícehlasů je tentokrát málo až překvapivě. Ještě víc překvapil Jakub Bílý: po jedenácti letech u Poutníků se konečně prozpíval od manýristického přehrávání k civilnějšímu a uvěřitelnějšímu projevu, takže je možné oceňovat jeho kvalitní a obdařený tenor. Výrazně mě i tentokrát potěšil ten, kdo se „maskuje“ jako pěvecká dvojka (i když tentokrát je počet písní obou zpěváků vyrovnaný) – Jiří Karas Pola. Jeho „nemocný“ hlas mě zaujal už v hloubi 80. let, ale od té doby stále krásně zraje. Snad s jedinou výjimkou (Mea culpa) je velice jistý, se zajímavou barvou, důvěryhodný, s vtahujícím přednesem. Když Karas naříká a žaluje (Málo, Mea culpa), rozhodně v tom není ani za nehet manýry, umí i pěkně hrnout (Co když) a proměna celkem banálních sdělení v zážitek (Nad věcí zůstávám) je způsobena jeho kouzlem.
Jako kontrabasista spolehlivě tvrdí muziku, jako kapelník a producent desky má zásluh o tuto desku ještě víc. Já chci zmínit autorství hudby, tentokrát úplně všech písní (Málo spolupodepsal Peter Mečiar). Trochu úsměvné je, kolik písní mu tentokrát začíná jako něco jiného (Tisíc prudkejch koní – Don’t Think Twice It’s All Right; Jaguár – The House of the Rising Sun… a další); naštěstí si jdou melodie dostatečně včas po svých a nelze tak uvažovat, že by Karas svou muziku opisoval. Naštěstí neopisuje ani od sebe, takže hudba je čerstvá, i když čitelně Polova a tím i poutnická (to je taky plus), obsahuje řadu silných momentů (Stíny na střechách, Mea culpa, Co když…) a slabá místa chybí.
Instrumentální provedení a aranže si říkají rovněž o pochvalu, ale to není nic překvapivého; v tomto bodu bych asi Stíny na střechách nedokázal odlišit od předchozích cédéček. Ne, Poutníky rozhodně nenapadne, aby si vyzkoušeli zcela nový sound tak, jak například ve stejném roce Robert Křesťan & Druhá tráva (Díl první). Ale kdo má rád zvuk klasických bluegrassových nástrojů a přitom má chuť na něco jiného, než je klasický bluegrass, ten je s Poutníky rozhodně na správné stopě. Pochutná si na staccatovaném doprovodu (Mea culpa), bizarně nahrnutém sledu akordů nahrazujícím běžné instrumentální sólo (Jiný pohled) i na mnoha unisonových „hadech“: jistě, podobné jsme od nich už slyšeli mockrát, ale co…? Výborné instrumentální výkony jako vždy předvedl zejména mandolinista Honza Máca. Srovnatelná je ale i kytara Jakuba Bílého a zejména banjo (dnes již ex-Poutníka) Petera Mečiara; ten hraje jako obvykle i na dobro, lap steel a pedálovou steelkytaru (ta je úžasně stylová zejména v countryovce Nad věcí zůstávám).
Kupodivu slabší stránkou desky (oproti písničkám) jsou instrumentálky, tvořící téměř třetinu alba: jmenovitě Mečiarova skladba Peťásek Breakdown a tři Mácovy úpravy klasických záležitostí - klasiky swingové (Django Medley), klasiky bluegrassově kytarové (Watson Medley) a klasiky klasické (Čtvero ročních dob). Opravdu zajímavá mně připadá jenom Django Medley, které dominuje stylově kňourající dobro a kde jsou skladby Djangology, Swing 42 a Honeysuckle Rose invenčně pospojovány a zaranžovány. Naproti tomu mě vůbec neoslovilo Čtvero ročních dob: těžko se od kapely, která nás svého času omráčila famózně provedenou Smetanovou Skočnou, spokojit s trochu toporným mandolinovým výtahem Vivaldiho „Čtveráků“.
Zvukovou i hudební režii měl (a v Nad věcí zůstávám si dokonce zašustil štětkami…) ve svém studiu ex-Poutník, který je špičkovým zvukem proslulý, a který ani tentokrát nezklamal – Svaťa Kotas.
Poutníci vydali řadové album po předlouhých čtrnácti letech (!) a jistě už nikdy nebudou sypat desku skoro každý rok, jako v letech 1987-99. O to cennější a více potěšitelné je, že jsou Stíny na střechách v řadě směrů mimořádné.
Poutníci - Stíny na střechách
Poutníci: Stíny na střechách
Vydavatel: Jiří Pola – Karas
Vydáno: 2020
Hodnocení desky: 7,64/10
Seznam písní: Stíny na střechách • Nad věcí zůstávám • Peťásek Breakdown • Jaguár • Tisíc prudkejch koní • Django Medley – (Djangology) • Málo • Loď se jménem Naděje • Watson Medley • Mea Culpa • Jiný pohled • Čtvero ročních dob • Jen s tebou • Co když
Co o albu napsal Miloš Keller: "Jen maličko chybělo, abych dal plný počet... Něco co by mě chytlo za srdce..." (9 bodů)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 



Sdílet na...
Kam dál?

» Na Jamboree do Strakonic v sobotu 20. května! (FOLKtime.cz)

» Zdánlivé paradoxy (Vladimír Béďa Halm)

» Poutníci - Zlatá éra: 1983 - 1991 (Supraphon a.s.)

» King Kong v Trávě, aneb Dva skvělé večery prázdnin (Vladimír Béďa Halm)

» Slatiňanský vrabčák (Belmondo)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."